Přebor Prahy - Starší přípravka 2009/10

Slavia - Aritma 6:1 (4:1). Radimský 2, Procházka, Pek, Novák, Valenta - Kožený

www.skaritma.info

V sobotní kalné ráno jsme se potkali na stadionu Slávie s ročníkem 2000, tedy se stejně starými kluky jako jsou naši plejeři. Nebude se tedy na co se vymlouvat.

Zápas byl posunutý ve svém začátku protože na Slávii nějak koordinačně nestíhali. O to víc času jsme měli na rozcvičení a procitnutí nebo spíš probuzení.

Bohužel ani čas který trenéři využili na probuzení mančaftu nestačil. Nažhavení aritmáků bohužel nebylo velké, aspoň s porovnáním s kluky Slávie, kteří byli stále i při rozcvičování duševně přítomni (tj.nemysleli na Bůh ví co, ale soustředili se na fotbal) a bylo na nich vidět jak se těší na vrchol týdne - to znamená na zápas.

Pak rozdhočí zapískal a šlo se na to. Start byl bohužel ospalý, byli jsme nedůrazní a vypadalo to, že každý z našich kluků čeká na to, že bude běhat jeho kamarád, že on vlastně nemusí, že on se přišel jen vyprdět Nevím čím to bylo, asi jsme se báli, nebo na nás seděla nepřítomnost  Ondry, který dokáže míč podržet a když má komu tak i přihrát. No prostě jsme byli připravění dostat mnoho gólů (odhad činil kolem 11).  A taky hned jsme jeden dostali, když samotný střelec Davidovi prostě nedal šanci a šikovně ho přeloboval.

V tu chvíli jako kdybychom se přestali bát a uklidnili se, už to tam spadlo nic horšího se nemůže stát... a pustili jsme se do boje proti fotbalově kvalitnímu týmu jakým Slávia je. Fotbalově jsme na ně neměli, jejich kluci fotbal znají a vědí o čem je, umí si naběhnout, umí nahrát a nejančí - neodkopávají míče bezhlavě pryč. Když obsazují tak důsledně stojí u hráče a ne 2 metry od něho. Prostě jsou schopní udržet rady trenérů v hlavě a při zápasu je použít, bohužel aritmáci toto stále nedokáží.

Ovšem naše přednost je bojovnost, po gólu který jsme hned z kraje obdrželi jsme začali konečně hrát a bojovat, myslím že dřel každý a začalo se zdát, že to nebude 11 gólů v naší síti, ale i góly ve Slávistické síti, což se podařilo po faulu na Bobeše (faul dle všeho nebyl, ale platí to, co rozhodčí pískne a o tom se nediskutuje), kdy Filip nařízenou penaltu proměnil.

Bohužel je nutno říct, že jen bojovnost nestačí a je třeba spojit jí s fotbalovým umem. To znamená poslouchat trenéry a to co nám říkají na tréninku pak to také dělat a zkoušet v zápasech. Jiná cesta není.

Takže i když jsme bojovali a naši oba bránkáři chytali skvěle, tak přesto se fotbalová vyspělost našich soupeřů projevila a dostali jsem 6 gólů. Přebor Prahy není soutěž která se dá hrát jen bojovností. Potkáváme se tam s těmi nejlepšími co v tuto chvíli v Praze v tomto ročníku běhá a je tudíž nutno něco přidat.

Závěr zní - je třeba chtít nejen při zápase, ale hlavně na tréninku. Kdo nebude soustředěný na tréninku, kdo nebude chtít máknout, tak na hřišti už nic nedožene a v budoucnu ani moc hrát nebude.

Chyby na které mě trenér upozorňuje je třeba brát jako jeho pomoc a ne jeho potřebu si zanadávat a na někoho si zasednout jak říkají některé plačky v našem týmu. Je třeba se nad tím zamyslet.

Čeká nás nyní soupěř který je předposlední. Myslím, že s ním ukážeme, že na poslední místo tabulky patří nikdo jiný a ne my.