Aritma - Braník 3:2 (2:1)
www.abcbranik.cz
Chramosta 1 - Macho 7, Moravec 3 ( Lang 1 ) - Niederle 2, Fencl 1 ( Zeman 2 ), Čumpelík 7 ( Rosa 1 ) - Plass 2 ( Nový 1 ), Beneš 3 ( Plechatý 1 ).
Góly: 7´ Maršál Jan ( Aritma ) 1:0, 8´ Sádlo Ondřej ( Aritma ) 2:0, 18´ Zeman Ondřej ( Moravec Jiří ) 2:1, 34´ Macho Šimon ( Plass Marek ) 2:2, 35´ Sádlo Ondřej ( Aritma ) 3:2 .
V úvodním utkání našeho týmu jsme zklamali a nesplnili úlohu favorita. Co naplat, že na naší branku nešly více než ty tři střely, ze kterých domácí skórovali, když jsme nebyli schopni zejména ve směru dopředu řešit situace fotbalověji a více než polovina týmu působila otráveným dojmem zejména po neproměněných šancích. Utkání se tak odehrálo sice téměř celé mezi půlící čárou a domácí brankou, ale byla to spíš křeč, než pěkný fotbal. Neproměnili jsme snad 15 vyložených gólovek, částečně díky naivnímu myšlení našich hráčů. Největší překážkou nám však byl domácí brankář D. Roub, který podal patrně životní výkon a my ho nedokázali překonat ( obě branky jsme vstřelili druhému brankáři, který však v brance pobyl minimálně ). Přesto si však myslím, že náš dnešní výkon byl s vyjímkou dvou hráčů - jmenovitě Fíly a Šimona - naprosto katastrofální a pokud někteří jedinci nezmění své myšlení ( jelikož v jejich fotbalovosti to rozhodně není ), nepohneme se dál. Bohužel doplácíme na početně slabý kádr, jelikož konkurence by pro "některé mistry světa " byla tím pravým ořechovým...
Rok se přesunul do té nejbarevnější sezony a na Aritmu zavítal soupeř z čela tabulky –mužstvo Bráníka.
Trenér posílil Aritmáčky o ročník 99, což byl pochopitelný tah vzhledem ke snaze udržet se v soutěži pro další ročník. Z našich vlastních řad byl nominován Ondra, Max, Tom Beneda a bráchové Maršálíci.
A nominace to byla parádní, kluci se mezi o rok staršími absolutně neztratili. Svojí parketu naprosto suverénně obhájil Honzík. Jako liška si počkal na první nejistý brankářův zákrok, no a jak Honzu už známe, než se gólman rozkoukal, nebylo co chytat. 1:0.
Zápas to byl vyhecovaný a obě mužstva do něho šla s nevídanou vervou. Nutno podotknout, že velkou práci vzadu odvedli hráči s velkým přehledem jako je Honza Šimonovský a Kuba Řízek, klobouk dolů před jejich předvídavostí.
Ale naši kmenoví bojovníci nezůstali ani krůček pozadu. Velmi mě překvapilo, jak všichni z dvoutisícovek rázem zapadli do mnohem agresivnější hry, než jsme byli zvyklí. A touha po balonu, snaha vletět do soupeře nikomu ani trochu nechyběla. Chcete důkaz?
Ještě v prvním poločase se na půli dostal k míči Ondra, uvolnil se nádherně rychlou kličkou a bombou z 15ti metrů trefil pravý vingl branické branky. 2.0
Hra se pak trochu přesunula k naší obraně, bylo vidět útlum po dvougólovém rozdílu a trest na sebe nenechal dlouho čekat. Po závaru v naší „šestnáctce“ se jeden z útočníků pohotově zorientoval a míč na vlhkém terénu podklouzl brankáři Honzovi Bočkovi pod tělem.
Druhý poločas nakreslil stejný obraz hry, jako na začátku utkání. Naši překypovali snahou rozkládat útok soupeře ještě na jejich polovině. Je třeba přiznat soupeři velmi dobrou technickou přípravu, jejich kličky byli efektivní a náhlý pozorovatel by po nejedné z nich určitě do sázkového tiketu vyplnil křížek pro vítězství soupeře, ale zmýlená neplatí. Dostali jsme sice ještě vyrovnávací branku, ale milému sázkaři nekompromisně zmuchlal tiket právě opět Ondra. Po přihrávce Dády ze strany hřiště do krásného náběhu dal Ondra jasnou zprávu brankáři, že pokud on napřáhne ke střele, je to jako ráno pěstí doprostřed čela. Vítězství 3:2 bylo určitě překvapením pro hráče Bráníku, zvlášť po výrazné naší čtvrteční prohře na jejich hřišti.
Kvalita našich jednoznačně narostla posilou z devadesátdevítek, a to v obranné činnosti především, nicméně góly dávali „kluci dvoulitrový“ a z toho máme všichni dobrý pocit.