Přebor Prahy - Starší přípravka 2009/10

Aritma - Dukla 2:6 (2:2) Maršal J. 2 - Janko 2, Kopecký 2, Bíba, Tvrdík

www.skaritma.info

Skřítek Bomber  ukazuje růžky.

První zápas sezóny 09-10 se nesl v duchu popravdě podzimního počasí. Hned po té, co soupeř dorazil do šaten, bylo zřejmé, že budeme měřit síly s o hlavu většími fotbalisty. A protože celý letošní přebor bude hrát spolu s námi i ročník 99, nemůžeme čekat změny ani v dalších zápasech.

Naši kluci jsou ale nažhavení a nastartovaní. Kapitánskou pásku přebírá po odchodu Jendy Němečka nový kapitán s přezdívkou „skřítek bomber“ – Honzík Maršál. Když podával ruku kapitánovi soupeře, mohli mít diváci pocit, že zdraví David Goliáše.

Taky jsme Duklu v první půlce přesvědčili, že fotbal není jen  o výšce a síle. Naše nasazení vyústilo po chvíli v první gól, po křižné přihrávce na Honzíka Maršála. Ten naprosto nezaváhal a tryskovým během proti brankáři poslal míč do sítě stylem „jeden brankář – žádný brankář“. Ačkoliv jsme prakticky z protiútoku dostali vyrovnávací branku, kluci nad tím mávli rukou a hnali se na další steč. Vůle a touha přehrát evidentně silnějšího soupeře způsobovala, že se hrálo víc u branky Dukly, k nám se míč dostával, jen když Ondra s Kubou Řízkem (99) nestihli pokrýt útočníky. Tam pak zodpovědnost zůstávala na Adamovi. A věřte tomu, ten strkal do kapsy jednoho po druhém. Jeho zákroky voněly lepidlem na rukavicích a kdyby měl u sebe kapesníky, mohl střelcům slzy utírat. Mezitím řádil na druhém konci hřiště náš nový kapitán. Přebral míč někde na půlce hřiště a zapojil dopředu svou tradiční radlici. Ta hrnula míč přes dva obránce až k brankáři. Ten už vítězně sahal pro míč. Radlice však většinou nepovažuje brankáře za překážku. Nejinak tomu bylo i nyní a tak Honzík odbagroval míč až do sítě. Ačkoliv jsme dostali do konce poločasu jeden gól z přímého kopu, na nějž byl Adam opravdu krátký, stav 2:2 byl velikým úspěchem. Obří zásluhu na něm měl bezesporu Ondra, velmi pěkně tvořil hru ze středu pole a silou se vyrovnal o rok starším fotbalistům Dukly. Pochvalu také zaslouží Kuba, Matěj i Filip za bojovnost.

Druhý poločas bohužel ukázal, že o rok starší hráči soupeře jsou na tom fyzicky lépe. Nemyslím si, že by Aritmáci vypustili zbývající část zápasu – zkrátka síly byly vydány všechny, na víc už nezbylo. Padly 4 góly, všechny do naší sítě.

Kombinace se vytratila, útok pozbýval ten správný tah, zůstala jen urputnost v obraně. Při snaze dostat míč k bráně Dukly zvznikaly chyby, z nich pak padaly góly z přečíslení.

Přesto chválím celý tým, který vydal maximum a trenér Ondra to určitě ocení, až si to doma v mysli všechno znovu přehraje. Má ty kluky rád a určitě dokáže v příštím zápase najít povzbudivější slova, aby se hoši nebáli hrát pod jeho přísným pohledem.